close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Herci Pusinek

13. května 2007 v 13:01 |  Filmíky

Herci

Marie Doležalová (Iška)

Moje hrdinka Iška:
"Iška je introvertní citlivá duše, ráda kreslí a občas přemýšlí o sebevraždě, má studený ruce a na prázdniny strávený s dvěma nejlepšíma kámoškama se už strašně těší. Stejně jako já má patnáctiletýho bráchu. A obléká se prý úplně stejně jako já - a proto mě asi Karin vybrala. "

Rozhovor s Marií Doležalovou

V čem se nejvíc lišilo natáčení od vašich představ?
Bylo to moje první filmové natáčení, takže jsem si toho předem moc nepředstavovala. Překvapilo mě, jak intenzívní to byl zážitek.Taky mě překvapilo, jak velká byla zima, když jsme zrovna měly podle plánu kraťásky, a taky jak hrozný bylo vedro, když jsem na sobě měla mikinu. Taky mě překvapilo, že mi nedělalo problém stát se upírem, přes den spát a v noci točit. Až do tohoto natáčení jsem si myslela, že jsem ranní ptáče -takže asi jak kdy.
Jak se podle vás změnily hrdinky během té cesty za dospělostí a zakázaným jablkem poznání?
Když jsem si přečetla scénář, sice se mi líbil, ale celý ten příběh mi pořádně nedošel. Něčím se mi postava Išky intuitivně moc líbila, i když jsem netušila, co tam budu hrát. Takže před začátkem to byla pro mě sympatická slečna, a ke konci ta nejbližší osoba, vlastně já sama.To, co v příběhu hledá a najde Iška, to jsem hledala - a taky našla - i já, i když trošku v jiném smyslu. Zatímco na začátku jsem její příběh pozorovala, na konci jsem ho znala odvnitřku, se všemi pocity a myšlenkami.
Jak se pracuje s Karin?
Karin ví, co chce, ví, proč co dělá, přesně vždycky vycítila, kdy jsme falešné a kdy ne, a to i když jsem měla pocit, že do mě přece nemůže vidět. Musím přiznat, že stejný "šestý" smysl používal i Martin Douba, kameraman. Sledovat je, jak spolupracují, bylo skvělý, taky proto, že jako herečka jsem vlastně odevzdaná do rukou režisérů, a tak když vidím takhle precizní práci, jsem uklidněná. Nevím, možná že ten klid je pro herce jedna z nejdůležitějších věcí, aby vůbec mohl podávat nějaký výkon. Pro mě určitě byla.
Nezlobila jste svého filmového brášku - Oldřicha?
Spíš než že bych Oldu zlobila, zlobila jsem občas S NÍM. Byli jsme dva nejmladší členové štábu a opravdu jsme se k sobě chovali jako sourozenci. Sice jsme nikdy nic nepodnikli, ale spřádali jsme plány o tom, co komu provedem, aby byla sranda.
Která konkrétní scéna vám dala nejvíc zabrat?
Když jsem se musela někde svlíkat, tak mi bývalo už den předem špatně. Záměrně jsem vytěsňovala a vytěsňovala, že takový den přijde, a až nebylo zbytí,došlo mi, že je už půlka filmu natočená a Karin na tom stále ještě trvá, takže asi budu muset....Taky jsem mezitím pochopila, proč, takže nakonec mi to vlastně bylo fuk.V maskérským autobuse jsme se tomu smály a taky jsem málem napsala knihu "Jak ztratit stud v deseti dnech".
Proč by měli vaši vrstevníci a vrstevnice jít na Pusinky do kina?
Spíš neexistuje žádný rozumný důvod, proč na Pusinky nejít!!
V hodnotící skupině mladých diváků, kterým byl film promítán, jeden mladík po zhlédnutí Pusinek konstatoval, že hoky mají někdy větší koule než kluci. Co vy na to?
No jasně, stoprocentně, holky toho vydrží daleko víc a ještě u toho hezky vypadají, kluci jen dělají ramena, ale těch opravdových je pořád míň a míň.
Marie Doležalová
Narozena 24. ledna 1987 v Karviné
Pendluje mezi Trutnovem, kde bydlí o víkendech, a Prahou, kde žije během týdne. Je posluchačkou 4. ročníku Pražské konzervatoře.
Zahrála si princeznu v televizní pohádce Lojzička je číslo (rež. Jaroslav Hanuš) a epizodní roli v seriálu Ordinace v růžové zahradě (Saša Jurigová).

Divadlo:

V divadle Solidarita hraje v ročníkovém představení Kniha džunglí hada Ká. V divadle Solidarita alternuje Kláru Sedláčkovou v představení Bílá vrána, role sochy Dafné (režie Eva Bergerová).

Zájmy:

" S Alenou Hendrychovou, Miladou Vaňkátovou, Toničkou Vaňkátovou a Honzou Cinou (kromě Toničky se mnou studují na konzervatoři) máme hudební skupinu, či spíše takové hudebně-divadelní uskupení s názvem Olats Otesoc, píšeme si vlastní texty a hudbu a vystupujeme občas v Podslepenu nebo na Klamovce. Naše skupina se vyznačuje tím, že hrajeme krátké hudební štěky všech možných stylů, hlavně na klavír a zpíváme, někdy i na housle, pozoun, harmoniku nebo triangl. Největší zábavou je pro mě trávení času s mou milovanou hudební skupinou a taky ve škole a tím pádem už na nic jiného nezbývá čas. Moje škola je jeden takový můj velký kůň. Zabírá mi spoustu času a energie. Ráda píšu texty, ať už pro skupinu, nebo pro naše minimuzikály, které se spolužáky tvoříme. Ráda se toulám uličkami Prahy a taky miluju přírodu a zvířata. Pár let skoro nejím maso, protože se mi bez něj žije dobře a líp, zbožňuju ovoce a zeleninu, taky běhám a plavu (to proto, že jsem musela kvůli filmu hubnout, aby Iška vypadala křehce a tak jak má vypadat). Hraju hru zvanou Dračí doupě, občas překládám básničky anglického básnika Shella Silversteina, mám hrozně ráda hudbu Jarka Nohavici, Zuzany Navarové, Radůzy, absolutně zbožňuju knihy Richarda Bacha a pak taky myšlenky filosofa Osha a knížky plný fantazie Michala Ajvaze. Jsem taky zbožňovatelkou seriálu Červený trpaslík a Simpsonových a mám ráda kreslený japonský fantasy filmy. Ve škole mi nejvíc nejde akrobacie a nemám žádnej orientační smysl."

Sandra Nováková (Karolína)

Moje hrdinka Karolína
"Karolína je moc pěkná, je těžká astmatička, působí velice sebevědomým dojmem, všichni okolo si myslí, že jí u nohou leží nejen všichni muži, ženy, ale přímo celej svět.Ve skutečnosti je to ale úplně naopak. Je velice citlivá, zranitelná a hlavně osamělá, ale v žádném případě nechce nikomu odhalit své slabosti. Proto se věčně přetvařuje v takovou frajerku a provokuje a svádí. Vlastně se tak věčně ujišťuje, že je chtěná, že ji mají lidi rádi. Cela tahle její frustrace má kořeny v jejím vztahu s rodiči, kteří na ni kašlali celej život."

Rozhovor se Sandrou Novákovou

V čem se nejvíc lišilo natáčení od vašich představ?
Představovala jsem si bujaré večírky s lidmi ze štábu...Nakonec jsem se po každém natáčecím dnu zmohla na jedno Frisco a v komatu upadla do postele.
Změnily se nějak oproti scénáři vaše hrdinky v "terénu" - tedy když jste s nimi strávily celou tu dobrodružnou cestu?
Konečně oživly.
Jak se pracuje s Karin?
Mám pocit, jako kdyby nás po celý čas hypnotizovala a my tak naprosto plynule a bezbolestně mohly plnit její přání. Byla to neuvěřitelná zkušenost, která mi dala víc, než čtyři roky studia konzervatoře. Karin je čarodějka.
Nezlobili jste moc Oldřicha?
My?! My jsme ho milovaly a on miloval nas!
Která konkrétní scéna vám dala nejvíc zabrat?
Točila jsem scénu, ve ktere jsem měla téměř plakat, být emocionálně na dně. A tak jsem se na to pořádně vyspala, dala si dobrou snídani...to bylo to nejhorší, co jsem mohla udělat. Byla jsem tak odpočatá a vnitřně spokojená, že jsem se nemohla ponořit do požadovaného stavu. Naštěstí Karin použila své "velké umění" a zanedlouho mi tekly slzy proudem.
Proč by měli vaši vrstevníci a vrstevnice jít na Pusinky do kina?
Road movie o třech mladých holkách? Byl by hřích nechat si takový film ujít.
V hodnotící skupině mladých diváků, kterým byl film promítán, jeden vtipálek po zhlédnutí Pusinek konstatoval, že hoky mají někdy větší koule než kluci. Co vy na to?
Trochu mě jeho výrok děsí. Mám ve filmu jednu scénu, ve které se svléknu do naha...
Která z hlášek z filmu má podle vás šanci na zlidovět?
To si netroufam tipnout. Moje nejoblíbenějsi věta zazní z úst Venduly: "Kruci chlapi, kde jste?!"
Sandra Nováková
Nar. 15. 4. 1982 v Praze, vystudovala konzervatoř, hostovala například v divadle Rokoko.

Filmografie (výběr):

1992 Shapirovy rukopisy (TV)
1992 -93 Správná šestka (TV)
1994 - Bylo nás pět (TV)
1994 - 95 Když se slunci nedaří (TV)
1995 - Poslední přesun
1996 - Manželská tonutí (TV)
1999 - Eliška má ráda divočinu
2000 - Kytice (Štědrý večer)
2000 - Český Robinson (TV)
2001 - Deník šílené manželky (TV)
2002 - Muž, který vycházel z hrobu (TV)
2002 - Miláček (TV)
2005- Pojišťovna štěstí 2 a 3 (TV)
2005 - Manželé roku (TV)
2006 - Pusinky

Zájmy:

"Co se týče mých koníčků, tak nejradši asi vysedávám do rána u nás v rodinném baru s přáteli, no vlastně miluju mejdany jakéhokoliv typu. Taky chodím hodně běhat, plavat, jezdím na kole, abych měla dobrou fyzičku a zvládla všechny ty flámy. Miluju jízdu na kolečkovejch bruslích, strašně ráda tančím a zpívám (založily jsme s Petrou Nesvačilovou šansonovo-jazzové večery, kde samozřejmě zpíváme). Taky ráda provokuju muže jakéhokoli věku či orientace, což mám společné s filmovou Karolínou z Pusinek... O hraní, čtení a těchto zálibách se nezmiňuju, to je samozřejmé. Taky všechny prachy utrácím za módu. To je můj oblíbený koníček: nakupováni, oblékáni, experimentování, kombinování (v módě). Taky zbožňuju sex…. Jsem přehnaně náročná a jen tak se mi někdo nelíbí. Kromě Italů! To jsem schopna zamilovat se okamžitě. No, když takhle uvažuju, vlastně celej můj život je pro mě koníčkem - kromě nějakejch nechutností, jako je třeba zubař, nebo nedostatek financí, když je zrovna potřebuju, nebo platby daní, pokut dopravním podnikům atd. Ale jinak miluju žití. A cestování. Nejradši bych pořád cestovala."

Petra Nesvačilová (Vendula)

Moje hrdinka Vendula
"Dívka, žena, všemi múzami zastoupená, co hledá a bojuje proti údělu danému. Je vulgární a jemná přesně, tak je pohledná. Mám ji ráda."

Rozhovor se Petrou Nesvačilovou

V čem se nejvíc lišilo natáčení od vašich představ?
V tom, že jsem čekala v keťásku (catering) trochu pestřejší výběr. Ale štrúdl byl za jedna!
Změnily se nějak oproti scénáři vaše hrdinky v "terénu" - tedy když jste s nimi strávily tu dobrodružnou cestu za dospělostí a zakázaným jablkem poznání?
Zhmotnily se a nabyly nevědomé sebevědomí.
Jak se pracuje s Karin?
Čistě. Poctivě s láskou. S pílí. Je neuvěřitelná. Velice citlivá a ví. Zná. Kamarádka, režisérka a anděl.
Nezlobili jste moc svého mladého kolegu Oldřicha?
Moooc jsme ho zlobily. Dokonce se ubytoval u nás na pokoji, kde jsme ho zasvěcovaly do tajů žen. Ten chlapec se ve světě neztratí!
Která konkrétní scéna vám dala nejvíc zabrat?
Asi první natáčecí den - neuměla jsem jednu větu, kterou jsem ten den měla jako jedinou. Bylo to něco se špagátem, tak ji nakonec řekla Sandra a doteď jí za to dlužím 5,50 Kč.
Proč by měli vaši vrstevníci a vrstevnice jít na Pusinky do kina?
Protože tam hrajeme my vrstevníci a další jiní vrstevníci o vrstevnících pro vrstevníky.
V hodnotící skupině mladých diváků, kterým byl film promítán, se našel vtipálek, který po zhlédnutí Pusinek konstatoval, že holky mají někdy větší koule než kluci. Co vy na to?
Já teda koule nemám... mám balónky.
Petra Nesvačilová
Narozena 2. 12. 1985 v Táboře. Loni maturovala na Biskupském gymnáziu v Českých Budějovicích, začíná studovat dokument na FAMU. Hostuje v divadle Na zábradlí, v divadle Rubín a v paláci Akropolis v představení Matapo na krev, vystupuje také s divadelním spolkem Filip. Hrála a tančila na festivalu Sedm nocí a jedno tajemství na lodi bratrů Formanů, hrála v klipu Support Lesbiens My Star. V roce 2004 natočila klip skupině Satisfucktion, ve stejném roce vyhrála na festivalu dokumentárních filmů Jeden svět 3. místo v literární oblasti. V roce 2005 získala na tomtéž festivalu 3. místo ve fotografii.

Film, divadlo, zpěv, tanec

Od roku 2004 hraje v divadle Na zábradlí:
Gazdina roba - Bětka, režie: Jiří Pokorný
Včas milovat včas umírat - Yvonne, režie: Jiří Pokorný derniéra
Etty Hilesum - režie: Jan Nebeský
Dále v divadle SUD nastudovala s DS FILIP divadelní hru podle povídky Istvána Örkényho Planctus za matkou, kterou přepsala, sama režírovala a nazvala FPĚT (a hrála tam postavu Hitlera)
2005
Účinkováni v TV klipu Support Lesbiens You are my Star.
Celovečerní film Žralok v hlavě - vedlejší role
Hrála a tančila na festivalu Sedm nocí a jedno tajemství na lodi bratrů Formanů, v režii Braňa Mazúcha Kapitán Memo slyší sirény.
2006
Workshop - hledání performance s Kristýnou Lhotákovou a Jaroslavem Soukupem.
MATAPA na krev, divadelní představení v Paláci Akropolis, režie: MATAPA, role: zpěvačky a jediné ženy, další projekty MATAPA založené na improvizaci.
Snesitelná lehkost pití a Barování (hudební večery plné šansonů, jazzu…) v Černé Labuti, studiu Rubín, Lucerna Music Baru a na dalších místech, zpívání se Zuzanou Stivínovou, Petrem Serge Butkem, Ańou Geislerovou, Lelou Geislerovou, Sandrou Novákovou, Máriem Bobkem, klavíristou Honzou Bílkem a s dalšími. (pokračuje 2007)
2007
Žáby, pusinky a jiné - režie: Peter Serge Butko premiéra prosinec 2006 - leden 2007 v divadle Rubín. www.sergeart.com
Miluji tvé Nedo - autorské taneční představení s Kristýnou Liška Bokovou premiéra 2007
Premiéra celovečerního filmu Pusinky - hlavní role Vendula, režie: Karin Babinská.

Dokument/Film (dramaturgie, režie)

V 17-ti letech vedla se svými přáteli v divadle SUD filmový klub, kde byla dramaturgyní dokumentární sekce. www.divadlo-sud.cz
V roce 2004 vyhrála na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Jeden svět 3. místo v literární oblasti Chci jen pochopit.
V roce 2004 natočila klip pro skupinu Satisfucktion. www.satisfucktion.cz
V roce 2005 vyhrála na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů jeden svět 3 místo ve fotografii Káťa a Andrea, ženy. www.jedensvet.cz
2006 Pusinky - natočila dokumentární film o filmu Pusinky
RUBmovie- spoluzakladatelkou, dramaturgyní a organizátorkou ročního filmového festivalu v divadle Rubín. www.rubmovie.cz
2007 Tralala - natáčení dokumentu o počátcích hudby, zvuků a tónů. Spolupracuje: Člověk v tísni, Červený kříž, a UNICEF.

Zájmy:

Všechno živé.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Godly Godly | Web | 13. května 2007 v 13:23 | Reagovat

Ahojec moc bych chtěla vydět tenhle film viděla sem film o filmu a strašně se mi to líbilo... Máš pěknej blog...stav se na tom mim pls (na znalecký posudek:-D)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama